Bohové Egypta

Fénix -  Posvátná volavka, která se zrodila ze sebe sama. Symbol života obnovujícího se smrtí.

Geb -  Bůh země a Země sama. Chránil také před hady a štíry. Původně ho pokládali dokonce za praboha, který zplodil spolu s bohyní Nut syna boha slunce Re a potom i ostatní bohy, jímž vládl jako nejvyšší bůh. Nejznámější svatyni měl Geb v Onu, kde byl ctěn jako jeden z členů tamějšího Devatera bohů. Pravděpodobně měl svatyni i v Mennoferu i ve Vesetu. Zobrazován byl vždy v lidské podobě a s královskou korunou na hlavě. Někdy měl však místo koruny na hlavě husu, což však nebyl jeho posvátný pták, nýbrž hieroglifický znak jeho jména. Známe ho hlavně z reliéfů, nástěnných maleb a kreseb na papyrech. Zachovalo se i několik jeho bronzových sošek většinou z pozdní doby. 

Gryf -  Kříženec několika zvířat a člověka. Lidské oči, lví tělo, zobák sokola, místo uší rybí ploutve, supí křídla, beraní rohy, pštrosí pera a místo ocasu hada. Byl to démon (tedy jakýsi nižší bůh) ochrany a msty.

Hathor - Egyptská Bohyně nebe a ztělesnění nebe, Bohyně lásky a radosti, hudby a pití, ochránkyně žen a zemřelých, pomáhala při porodu a výchově dětí. Toto je jen zlomek z funkcí připisovaných Bohyni Hathor, nejdůležitější však byla funkce Bohyně lásky. Byla matkou a manželkou Boha slunce Ra, její jméno doslova znamená "Horův dům". Hathor byla jednou z nejuznávanějších božských bytostí. Zobrazována byla v podobě krávy, nebo ženy s hlavou, či ušima krávy, a proto byly krávy nejctěnějším zvířetem v Egyptě.

Hor(Horus,Harachtej) - Jeden z nejdůležitějších a nejstarších Bohů Egypta. Bůh v podobě sokola nebo muže se sokolí hlavou. Bůh slunce, nebe, světla, dědic pozemského panství Boha Usireva a božský vládce Egypta. Samotný Bůh Hor je natolik složitý, že je nutné rozlišovat několik Bohů Horů (asi 20) a to podle pojetí a doby. Hor existoval již před vznikem Egypta a dokonce ještě dlouho po něm. Přijali ho jak Řekové, tak Římané. Asi nejdůležitější funkcí Hora byla funkce Boha egyptského krále. Toho nejen chránil, ale dokonce se do něj i vtěloval. Egyptští králové se nechávali nazývat jeho jménem a prohlašovali se za jeho vtělení. V době před sjednocením Dolního a Horního Egypta, byl hlavním Bohem Dolního Egypta. Hor byl i Bohem slunce (v této roli nazýván Harachtej) a jeho ztělesněním. V průběhu let došlo ke spojení slunečního Boha Ra a Harachteje v jediného Boha Re-Harachtej. Hor byl i obávaným válečníkem. Hor byl nejen Bohem mnoha podob, ale i mnoha rodičů. Nejčastěji se uvádějí Bohové Usirev a Eset, Ra a Hathor, Geb a Nut.

Ha - Bůh západní pouště a později i všech zemí západně od Egypta.

Hah - Bůh nekonečnosti prostoru a času, dárce nesmrtelnosti

Hapi - Ochránce pozůstatku zemřelých - ochránce plic uložených v kanopě v hrobce zemřelého, dále pak bůh severu a severního větru. Jeden ze čtyř synů boha Hora. Hapi také posvátný býk Apis.

Haremachet - Jméno boha Hora ve funkci vycházejícího Slunce, dosl. "hor v zemi světla".

Harpechrad (Harpokratés) - Bůh Hor v podobě malého dítěte. Bůh mlčení, někdy též plodnosti a dárce rostlinstva, zejména obilí.

Hatmehet - Bohyně dolnoegyptského města Džedetu v podobě ryby, nebo ženy s rybí hlavou.

Heket - Dárkyně a ochránkyně života. Bohyně v podobě žáby.

Hemsut - Jde o ženský protějšek k duševní části člověka - Ka. Jejím úkolem bylo ochraňovat královského potomka. Symbolizována v lidské podobě a s hlavou zdobenou štítem se dvěmi zkříženými šípy.

Hepi - Jeden ze čtyř synů boha Hora. Představuje ho kanopa s paviání hlavou ochraňující plíce zesnulého.

Herišef - Bůh města Nennisovetu (Hérakleopole) v podobě berana, či muže s beraní hlavou.

Hopej - Bůh Nilu a jeho síly pravidelně zúrodňovat půdu. Rozlišovali boha Hopeje horního a dolního Nilu. Byl to však spíše podřadný bůh. Hlavním bohem Nilu byl Usire. Zpodobňován byl jako obtloustlý muž s poměrně velkými prsy. Na hlavě měl misku s pěti lotosovými, či papyrovými květy a v rukou podnos s obětními dary. Hlava někdy bývala nahrazována dvěmi kachními.

Ihej - Bůh hry na hudební nástroj - sistrum. Syn bohyně Hathor a boha Hora z Edfú.

Ichneumon - Posvátná lasička, ochránkyně před hady a krokodýly. A to snad díky své zálibě ve vajíčkách těchto živočichů. Z tohoto důvodu se stala i ochránkyní boha Re před hadem Apopem. Jako uctívané zvíře byla v hojné míře mumifikována a ukládána do podzemních zvířecích hřbitovů. Egypťané ji znázorňovali ve zpřímené poloze na zadních tlapkách se slunečním kotoučem na hlavě a s posvátnou kobrou boha Re na čele.

Imset - Bývá znázorněn jako kanopa s lidskou hlavou, která měla střežit játra mumifikovaného. Je synem boha Hora

Inmutef - Bůh nesoucí nebesa. Též králův průvodce k bohům.

Imhotep - Hodnostář krále Džosera ze 3. dynastie a stavitel jeho pyramidy, později ochránce písemnictví a vzdělanosti, nakonec Bůh lékařství. Našly se nápisy, které potvrzují věrohodnost dávné tradice, podle které byl nejvyšším hodnostářem krále Džosera a zároveň architektem a vedoucím stavby jeho pyramidy u dnešní Sakkáry. Pyramida, kterou postavil pro krále Džosera, je první známou monumentální stavbou z kamene v Egyptě i na světě. Byl také jedním z největších mudrců, což ve starém Egyptě znamenalo, že byl současně věštcem a lékařem. Z původního patrona stavitelů se stal tedy Imhotep, nejpozději v sajské době, ochráncem písemnictví a vzdělanosti, v ptolemaiovské době povýšil na Boha lékařství. Byl dokonce prohlášen za syna Boha Ptaha a jeho manželky Bohyně Sachmety, čímž se stal členem Trojice Bohů prvního hlavního města sjednoceného Egypta Mennoferu. Ať to bylo s jeho lékařstvím a zejména věšteckým uměním jakkoli, faktem zůstává, že je jedním z prvních známých autorů v dějinách literatury a prvním známým architektem v dějinách architektury. Architektem a stavitelem, jehož dílo dodnes stojí a drží absolutní rekord ve stáří - zhruba 4700 let.

Ka - Jakási oživující složka všeho živého, univerzální duch, duchovní podstata, základ všech fyzických i psychických sil. Považován také za duchovního dvojníka člověka. Ka je nesmrtelný a vzniká při zrození. Jeho nesmrtelnost byla zachována jen v případě, že zesnulý byl řádně mumifikován a uložen v hrobce. Po smrti se Ka a Ba spojili: "Odešel ke svému Ka" psali Egypťané. Zobrazován byl jako malá postava dítěte stojící za osobou a v případě králů jako dvě vztyčené ruce, obvykle vycházející z hlavy panovníka

Kebehsenuf - Ochránce pozůstatků zemřelých - konkrétně střev uložených v  kanopě a bůh západu. Jeden ze čtyř synů boha Hora.

Kebhut - Ochránkyně mrtvých a dárkyně vody. Uctívaná v podobě kobry.

Kematef - Bůh Amon, jako prabůh v podobě hada.

Kemver - Posvátný býk uctívaný jako městský bůh v městě Hatherjebu.

Kibehsenef - Poslední ze čtyř synů boha Hora je Kibehsenef, zobrazován jako kanopa se sokolí hlavou, která střežila střeva mrtvého

Kobra - Posvátný had symbolem božské a královské moci, ztělesnění bohyně Vedžo a některých dalších bohů. Známe ji především jako ochránkyni faraóna symbolizovaná čelenkou v podobě kobry se vztyčenou hlavou tzv. uraeus. S kobrou jsou vyobrazováni všichni faraóni a všichni sluneční bohové (i někteří další), byla i součástí řady chrámů a hrobových komplexů.

Kuk - Bůh temnoty. Jeden z původních prabohů.

Maat - Bohyně pravdy a spravedlnosti, zákonnosti, práva a celého společenského řádu. Jejím jménem se vykonávala státní a soudní moc. Účastnila se obřadu "vážení srdce". Zobrazována byla jako žena se pštrosím perem na hlavě.

Mefdet - Ochranná a trestající bohyně, též bohyně msty v podobě kočkovité šelmy. Byla součástí "posledního soudu", postupem jí byla přisouzena role ochránkyně živých i mrtvých.

Mehetveret - Bohyně v podobě krávy, symbolizující pravodstvo, z něhož se zrodilo slunce.

Menhet - Bohyně války s podobou lvice

Merseger - Ochranná bohyně thébského pohřebiště

Mert - Bohyně chrámové hudby a zpěvu. Dalším jejím úkolem bylo vítat faraóna přicházejícího k obětnímu oltáři.

Mešenet - Bohyně porodu a místa narození člověka, vyobrazovaná jako cihla s lidskou hlavou.

Min - Bůh plodivé síly, stvořitel světa a živitel lidí. Zobrazován jako muž se ztopořeným penisem

Mut -  Manželka boha Amona a matka boha Chonse, dcera boha Re, kterému se pak stala matkou. "Paní nebes", "Matka matek", která porodila, aniž by sama byla porozena

Nebthet - Ochranná bohyně mrtvých, sestra a manželka boha Sutecha. V podsvětí byla spolu s bohyní Sešet hodnostářkou u trůnu boha mrtvých Usira

Nefertum - Bůh vůně a světla, později i ochránce mrtvých a bůh války. Stal se i mučitelem duší mrtvých hříšníků. Zpodobňován v lidské podobě s korunou z lotosových květů a vysokými péry na hlavě (původně se zrodil z lotosového květu, posléze mu kněží přiřadili božské rodiče).

Nechbet - Ochránkyně Horního Egypta v podobě supice. Původně jedna z bohyní války. Spolu s bohyní Vedžo (kobry) symbolizovaly a chránily Egypt po celé jeho dějiny.

Neit - Bohyně války a umění, ochránkyně města Saje (Saity). Bohyně Dolního Egypta, který kolem roku 3000 př. n. l. byl připojen k Hornímu Egyptu a došlo tak jejich sjednocení. Byla uctívána pro kouzelnou moc, umění lékařství a jako ochrana před zlými sny (zlými duchy obtěžujícími ve spánku).

Neper - Bůh zrna, zrno samo. Uctíván zejména jako bůh mrtvých, kterým zajišťoval dostatek potravy na onom světě.

Nun - "Bůh" pravodstva (resp. pravodstvo samo), z něhož vzešel svět - "Stvořitel světa" a "Pán bohů". Představoval jakousi prahmotu, praenergii, ze které vše vzešlo, a která dala teprve vzniknout ostatním bohům a všemu na světě. Nebyl to tedy bůh a sami Egypťané ho nazývali bohem zcela vyjímečně, nestavěli mu chrámy ani ho nezobrazovali.

Nut - Bohyně nebe (nebeské klenby) a nebe samo. Původně byla spolu se svým manželem Gebem považována za první dvojici bohů. Jejich synem byl i bůh Re. Posléze ale byli ze svého prvenství odsunuti a stali se až třetí božskou generací v tzv. božském devateru (viz. bůh Atum). Zde byl Geb původně jejím bratrem, ale protože nebylo jiného muže na světě rozhodla se s ním vdát a počnout. Proti tomu však byl její otec Šov a pomocí zaklínadla ji proklel k neplodnosti. Nut však chtěla mít dítě, a tak hrála s měsíčním bohem Thovt v kostky o jeho měsíční světlo. Thovt prohrál dohromady dvaasedmdesátinu svého světla a tu Nut proměnila v pět dní, které v době kletby jejího otce neexistovaly. V každém z těchto dnů porodila jedno dítě - Usira, Sutecha, Esetu a Nebhetu. Pátým dítětem byl bůh Hor, kterého jí kněží později nepřiznali a přisoudili ho její dceři Esetě. Od těch dnů měl egyptský rok 365 dnů (doposud jen 360). Manželství Nut a Geba nebylo šťastné, neustále se hádali, a tak je jejich otec Šov od sebe oddělil a postavil se mezi ně. Od té doby je mezi zemí (Gebem) a nebem (Nut) ještě vzduch (Šov) a Nut vytváří oblouk nad zemí se vzduchem v podobě nebeské klenby. Podle jiné varianty se naopak Nut s Gebem ve své lásce natolik tiskli, že děti, které Nut rodila, byly hned rozmačkány. Šovovi se ale dětí zželelo a vstoupil mezi Geba a Nut. Nut připadá ještě jedna důležitá role. Každý den porodí slunce a to večer vpluje do jejích úst. Proto je Nut zobrazována jako žena opřená chodidly a dlaněmi o zem s tělem vysoko nad zemí. Hlava míří k západu a mateřské lůno k východu.

Onhuret - Bůh města Cinevu. Tento bůh měl řadu funkcí a přízvisek: Pán bitvy, Král bohů, Král nebes a další. Jeho význam se ale téměř výhradně soustředil do města Cinev.

Pachet - Bohyně pouště v podobě lvice

Ptah - Bůh města Memfidy (Mennoferu). Jeden z nejvyšších bohů. Vznikl o něco později než řada jiných bohů, ale memfidští kněží ho umě zařadili do sytému bohů, že nebylo pochyb o jeho prvenství mezi bohy. Hlavní bohy, kteří byli před ním, prostě kněží nazvali za "bytostně totožné" s Ptahem. Původně stvořil Ptah ostatní bohy a lidi tím, že vyslovil jejich jména a dal jim vzniknout. Pro lepší pochopení kněží tento zrod upravili tak, že Ptah jak bohy, tak i vše ostatní vytvořil na hrnčířském kruhu. To souviselo i s Ptahovou rolí vynálezce umění (zejména výtvarníků) a řemesel a ochránce těch, kteří se tímto zabývali. Jeho posvátným zvířetem byl býk Apis (Hapi). Zobrazení boha Ptaha jsou v podobě holohlavého muže s božským vousem v přilehlém, těsném rouchu. V rukou pak držel žezlo ze symbolů života, stálosti a všemohoucnosti. Jeho manželkou byla bohyně války Sachmet

Renenut - Bohyně plodnosti a úrody. Mimo to znázorňovala bohyni hojnosti jídla, výživy dětí a ochránkyni potravin obětovaných mrtvým.

Raharachtej - Jméno boha slunce, vzniklé spojením bohů Rea a Harachteje (Hora).

Ra (Re) - Egyptský Bůh slunce a slunce samo. Slunce bylo podle představ Egypťanů jeho tělem. Byl to jeden z nejvyšších a nejstarších Bohů. Byl považován (stejně jako někteří další Bohové) za stvořitele a vládce nebes a světa. Jeho jméno se stávalo součástí jména panovníků. Ra přijímal i podobu dalších slunečních Bohů nebo byl spojován s různými Bohy. Ra každé ráno vyplul na své sluneční lodi a svými paprsky dával životadárné světlo a teplo. Večer pak vpul za obzor. V souvislosti s Bohyní Nut byl Ra ráno porozen a večer sněden svou matkou Nut (otcem Raa byl nejčastěji udáván Geb). Během jeho každodenní plavby po obloze číhala na Raa řada nebezpečí. Největší z nich představoval had Apopis, který chtěl převrhnout jeho sluneční loď. Ra vykonal čtyři původní zásluhy pro lidstvo: stvořil vzduch, stvořil nilskou záplavu, poučil je o tom, co je na onom světě, aby přinášeli oběti Bohům i mrtvým a především stvořil lidstvo samé. Podobně jako v Bibli Bůh lituje jakého stvořil člověka, i Bůh Ra není spokojen: "Stvořil jsem každého člověka rovného druhému. Vlastní mysl však porušila mé příkazy, nežádal jsem přece, aby konali zlo." Ra se proto rozhodl, že lidské sémě smete z tohoto světa a tímto úkolem pověřil Bohyni války Sachmetu. Ta nejdříve vyhubila lidi, kteří se vzdálili z chrámů do pouště. Pak se Ra slitoval a uchránil zbytek lidstva před zkázou. Nejčastěji bývá zobrazován jako muž se sokolí hlavou a na ní sluneční kotouč. Má velmi dobře známý symbol, tzv. Raovo oko.

Sokar -Bůh mrtvých a ochránce memfidského pohřebiště. Sokar patří k nejstarším egyptským Bohům, o kterých se nám dochovaly písemné zprávy, a vzhledem k významu, který přikládali Egypťané pohřbu a kultu mrtvých, také k nejduležitějším. Účastnil se pohřebních obřadů, zejména pak obřadu "otevírání úst", chránil věčný odpočinek mrtvého a zajišťoval mu obětní dary. Pomáhal i při výrobě pohřební výbavy a při stavbě hrobek a zádušních chrámů. Mimo to se stal i patronem umělců a řemeslníků. Vyobrazován byl jako sokol, či muž se sokolí hlavou ve velmi těsném obleku. Hlavní svatyni měl Sokar v Mennoferu.

Sah - Ochranný bůh mrtvých. Později splynul s bohem Usirem. Sah byl ztělesněný v souhvězdí Orion.

Sachmet - Bohyně války v podobě lvice, či ženy s lví hlavou. Na hlavě má korunu ze vztyčených kobřích hlav a sluneční kotouč. Jedna z nejvýznamnějších bohyň války (z počtu asi 12-ti). Doprovázela faraóna na válečných výpravách a to v podobě kobří čelenky (uraeu), řídila jeho šípy, spalovala svým dechem těla nepřátel, vysílala ničivé síly a oheň proti temným silám. Pro svou moc ovládání kouzel se stala i bohyní lékařství. Zároveň však byla obávanou bohyní, která mohla nemoc i přivodit (přisuzovaly se jí hlavně každoroční morové epidemie).

Satet - Bohyně nilských kataraktů a přilehlých území, později všech zemí na jih od Egypta. Byla uctívána i jako dárkyně chladné vody (spolu s bohem Chnumem a bohyní Anuketou), jež zabezpečovala Egyptu vláhu a úrodu. Zobrazována jako žena s hornoegyptskou korunou a antilopími rohy.

Selket - Ochranná bohyně. Chránila život pozemský i posmrtný, zesnulým ochraňovala vnitřnosti uložené v kanopách. Nejznámější nález s touto bohyní byl učiněn v Tutanchamonově hrobě, kde střežila severovýchodní stranu skříně s kanopami. Zobrazována byla jako škorpion nebo žena se škorpioní hlavou, popř. byl škorpion umístněn na lidská hlavě.

Sep - Bůh chránící zejména před škodlivými zvířaty. Taktéž ochraňoval boha Re před hadem Apopem. Uctíván v podobě stonožky.

Sešet - Bohyně psaní a počítání. Pomáhala při počítání válečné kořisti a poražených ("zabitých rukou krále") a darů od podmaněných zemí. Zaznamenávala roky vlády jednotlivých panovníků a tyto doklady opatrovala, starala se o chrámové archívy a pomáhala při vzniku plánů staveb apod. V podsvětí se spolu s bohyní Nebthetou stala hodnostářkou u trůnu boha mrtvých Usira. Sešet byla štíhlá žena v levhartí kůži se sedmicípou hvězdou a dvěma péry na hlavě.

Shaj - Bůh lidského osudu a osud sám. Šaj nebyl jediným bohem, nýbrž Šajů bylo právě tolik, kolik bylo lidských duší na živu - tzn. jak lidé, kteří žili, tak duše zesnulých, které díky správnému pohřbu a úspěšném projití obřadu "vážení srdce" bylo dopřáno žít navěky (princip Ba a Ka).

Shed - Ochranný bůh proti nebezpečným zvířatům.

Shesmu - Bůh vína a oleje. Ochránce mumií a vykonavatel trestu na hříšnících a dopravovatel mrtvých do nebe.

Shov - Bůh světla, vzduchu a větrů a sám vzduch. Obvykle je znázorňován jak podpírá nebeskou klenbu Nut (svou dceru). Na hlavě má vysoké pštrosí pero. Jako socha je zobrazen v podobě muže s křídly a se vzpaženýma rukama a znakem života. Známý zejména z legendy o oddělení země od nebe.

Sia - Bůh rozumu a poznání. Vystupoval jako samostatný bůh a zároveň jako součást každého z bohů. 

Sobek - Bůh vod, jež zabezpečují úrodu, polí a rostlin v podobě krokodýla a krokodýl sám. Krokodýl byl v některých místech uctíván jako posvátné zvíře a jinde zase pronásledován jako krvelačný zabiják. Někde nebyl vůbec považován za boha a jinde ho sice za boha přijali, ale za boha zlého, který ostatním bohům škodí.

Sopd - Ochranný bůh egyptských hranic. Postupně se stal i bohem války a bohem zemí na východ od Nilu. Původně zobrazován jako sokol, později jako muž asijského tipu.

Sopdet - Bohyně nilských záplav, ztělesněná ve hvězdě Siriu. Byla též bohyní Nového roku a ochránkyní mrtvých. Dbala především na správné očišťování těl při pohřebních obřadech. Sopdet měla lidskou podobu. Na hlavě měla hvězdu a péřovou ozdobu. Často mívala i Hathořiny rohy.

Sutech Set (Seth, Sutech, Setekh) - Bůh pouště, bouřek a moře. Bratr a vrah boha Usíra. Uctívání boha Sutecha mělo velmi zajímavý vývoj. Tak jak je známé z bájí o Usírovi a Hórovi, jej zná až poslední období egyptské historie. I když to nikdy nebyl bůh sympatický, nebylo to s ním zpočátku až tak zlé. V průběhu druhé dynastie se na krátké období dokonce stává hlavním bohem. Jeho hlavními atributy totiž vždy byly síla a moc. Dokonce ještě král Ramesse II., vrcholný panovník Nové říše se označuje za silného jako Sutech. Svým původem je to bůh hornoegyptský, ale velice rychle se dostal do devatera bohů uctívaného v Oně. Jako syn bohyně nebes Nút a boha země Geba si - jak bylo v Egyptě dobrým zvykem – vzal za ženu svoji sestru Nebthet. Tu však neustále urážel a dokonce ji obvinil z neplodnosti. Aby toto nařčení vyvrátila, zplodila syna se svým druhým bratrem Usírem. Tímto synem byl pozdější bůh mumifikace Anup. Toto asi bylo jedním z hlavních semen sváru mezi oběma bratry, který vyvrcholil Sutechovou vraždou Usíra. Sutech se ujal moci, avšak Éset porodila Usírovi syna Hóra a úspěšně ho vychovala. Hór se dožadoval navrácení moci , avšak Re jeho nárok neuznal, protože se bál Sutechovy síly. Reovo rozhodnutí pohoršilo většinu bohů a především Hórova matka Éset dokázala vyvolat nové rozhodnutí, kdy byla Hórovi předána moc. Sutech však nebyl potrestán a navíc mu byl zdvojnásoben majetek. S tím se ale Sutech odmítl smířit a tak nakonec rozhodl přímý boj, který rozhodně nebyl veden v rukavičkách. V tomto boji však Sutech podlehl. Zobrazován bývá Sutech jako štíhlý muž v bederní roušce s rukama ve výhružném nebo přímo bojovném držení. Místo lidské hlavy má hlavu svého nejoblíbenějšího posvátného zvířete, které však dodnes nebylo pojmenováno. Jedná se o jakýsi hybrid mezi velbloudem, žirafou a ještě několika dalšími zvířaty.

Thovt - Bůh moudrosti a učenosti, zákonů a ustanovení, písma a řeči, lékařství a černokněžnictví, velký bůh nebe, velký bůh podsvětí, ztělesněný v měsíci a uctívaný v podobě ibise nebo paviána s měsíčním srpkem. Je vidět, že tento bůh vynikal především svou všestranností, ve které převyšoval i řeckého Herma, se kterým byl Řeky ztotožňován. Vypadá to, že jeho kult vzniká v Dolním Egyptě, neboť tam nalézáme ibise už v prehistorických dobách . Podobu měsíce dostal asi v Oně, kde ho tamní knězi začlenili do své soustavy devatera bohů místo Sutecha a byl povýšen na stříbrné slunce, tedy protějšek boha Re. Jeho význam dále roste, takže v době Nové říše ho známe již jako boha všech znalostí a činností, které jsou výrazem intelektuálních schopností člověka, tedy vynálezce slov a především písma. Z toho se také odvozovala jeho funkce tlumočníka bohů a jejich posla. Jako vynálezce písma byl písařem bohů a vedl kancelář nejvyššího boha Re. Měl i právo rozhodovat o věcech, kterými se nechtěl zabývat nejvyšší bůh Re. Také se mu připisoval vynález počítání a měření

Tveret - Bohyně porodu a mateřství. Vyobrazována byla buď jako hrošice, nebo jako jakýsi kříženec: ruce a nohy lví, krokodýlí hlavu s lví hřívou, krokodýlí ocas a mohutné břicho si opírala o kouzelnou smyčku z přehnutého papyrového svitku.

Tait - Bohyně tkalcovství a ochránkyně rouch (bohů, králů, kněžích a zemřelých). později splynula s bohyní Hathor

Tefnut - Bohyně vody a vlhkosti. Manželka boha Šova. Jejím otcem byl Atum, který ji poté, co se sebeoplodnil, vyplivl jako slinu ze svých úst. Zobrazována byla jako žena, nebo žena se lví hlavou.

Tenenet - Bohyně medu, mléka a piva. Hlavně však byla považována za ochránkyni mrtvých.

Usirev(Usire,Osiris,Asar) - Bůh mrtvých a Bůh podsvětí. Usirev byl jeden z nejstarších a nejrozšířenějších Bohů Egypta. Zároveň si na rozdíl od mnohých jiných Bohů dokázal udržet svou původní podobu, aniž by se různě měnil, spojoval s jinými Bohy apod. Legenda hovoří, že právě Usirev vyvedl egyptský lid ze zvířecího stavu, naučil je ctít Bohy, dal jim poznat jak získávat plody země a dal jim zákony. Poté se vypravil, aby stejným věcem naučil i okolní svět. To se mu však nezdařilo, neboť ho jeho bratr Set zavraždil ze žárlivosti k jeho slávě a úctě u egyptského lidu, a tak se Egypt stal jedinou vyspělou zemí. Vraždu provedl Set tak, že sestrojil truhlici přesně dle rozměrů Usireva a přinesl ji na hostinu k Usirevově poctě. Všichni se kráse truhly obdivovali a chtěli ji získat. Set tedy řekl, že ji dostane ten, který jí co nejdokonaleji zaplní, když si do ní lehne. Všichni pak postupně ulehli do truhly, ale nikdo ji nedokázal zaplnit. Až jako poslední vstal Usirev a položil se do truhly. Ostatní přiskočili a zavřeli víko, přibili hřeby a spáry vylili olovem. Truhlu pak odnesli k řece a spustili ji po proudu k moři. Mrtvého Usireva našla po dlouhém hledání Iset s Nebthetou a jeho tělo dopravili do Neditu. Jakmile Set uviděl Usirevovo tělo, vrhl se na něj a rozsekal jej na šestnáct kusů. Jednotlivé kusy pak rozházel po celém Egyptě, aby nemohlo dojít k opětovnému ožití Usireva. Eset s Nebthetou jeho tělo opět našli, poskládali dohromady a Eset mu máváním svých křídel vdechla život. Oživlý Usirev vstal a Eset oplodnil. Když poté Usirev navždy zemřel, vyslal Bůh Ra černého šakala, aby jeho tělo řádně mumifikoval a provedl příslušné obřady, aby Usirev mohl žít věčný život na onom světě. Onen šakal byl Anubis. Tím se Usirev stal vládcem podsvětí a pánem mrtvých. Eset pak porodila Usirova syna Hora. Usirevova podsvětní říše, do které bylo povoleno vstoupit jen těm, kteří obstáli u posledního soudu (v opačném případě skončili v útrobách Bohyně Amemaity), nebyla totožná s představou křesťanů či muslimů a posmrtném ráji. V Egyptě se jednalo o říši, která byla dosti podobná té na zemi. Mimo to měl Usirev i celou řadu dalších významů: Bůh Nilu, Vládce úrodné země, Pán potravy, byl uznáván i jako Bůh slunce, vody, půdy, vegetace a dalších přírodních sil. Usirev bývá zobrazován jako muž bílou hornoegyptskou korunou lemovanou červenými pšrosími péry. Na bradě má božký vous, na krku pověšen nilský kříž a v rukou drží berlu a důtky. Jeho posvátným zvířetem byl býk Kemver, jeho hlavním symbolem byl sloup stálosti zvaný Džed. Usirev měl v Egyptě hodně svatyň, z nichž každá stála prý na jednom ze šestnácti míst, kde byly pohřbeny jednotlivé části jeho těla. Nejvýznamnější z nich byla v Ebozevu.

Vedžo - Ochranná bohyně Dolního Egypta v podobě kobry. Spolu s bohyní Nechbetou chránily krále a celou zemi před nepřáteli. Králové ji nosili v podobě čelenky uraeus. Jinak byla ztvárněna jako okřídlená kobra nebo žena s kobrou na čele, popř. jako supice s kobří hlavou na čele

Vepvovet - Bůh války a smrti v podobě vlka, či šakala.

Vešebt -  Dvojník nebo služebník zemřelého krále na onom světě. Též jeho soška