Imhotep
Imhotep (překlad jeho jména zní "Ten, kdo přichází v míru") byl původně heliopolský velekněz. Za vlády Džosera postihlo Egypt hrozivé sucho, hladina Nilu stále klesala a všichni propadali postupně zoufalství. Sucho trvalo celých 7 let a tehdy se Džoser rozhodl povolat velekněze Imhotepa. Ten prozradil faraonovi, že Nil pramení na Elefantině, kde byl uctíván bůh Chnum. Ten měl schopnost zadržovat nohou vody Nilu. Džoser měl proto přinést Chnumovi velké množství obětin. Džoser uposlechl a sucho skutečně skončilo. Tím vstoupil Džoser do historie jako spasitel egyptského lidu.
Imhotep studoval v "Domě života", kde se naučil matematice, geografii, historii a lékařství, ale také filozofii a umění. Především ale proslul svou "revolucí" v architektuře. Není známo, kdy přesně se narodil ani kdy zemřel, jisté ale je, že žil ještě za vlády posledního faraona 3. dynastie - Huneje.
Imhotep se stal prvním vezírem v Egyptě, ačkoliv za jeho života tento titul ještě neexistoval. Tato funkce totiž oficiálně vznikla až za vlády faraona Snofrua ze 4. dynastie, ale Imhotep vykonával všechny úkoly, které s touto funkcí poté souvisely. Stál v čele centrální státní správy, kontroloval významné státní záležitosti a byl nadřízeným státních úředníků, kteří jeho rozkazy uváděli v platnost v jednotlivých krajích.
Dalším jeho důležitým úkolem bylo soudnictví - předsedal šesti významným královským tribunálům, spravoval státní pokladnu a staral se také o zemědělství.
Imhotepovi vděčíme za překrásný zádušní komplex v Sakkáře, jehož stupňovitá pyramida je první monumentální kamennou stavbou v Egyptě. Ty postupně nahradily cihlové mastaby a právě tato stupňovitá pyramida byla inspirací pro faraony 4. dynastie, kteří vzor ještě zdokonalili a zanechali nám krom jiných tři největší pyramidy v Gíze.
Letecký pohled na komplex faraona Džosera v Sakkáře
Imhotep, který žil kolem roku 2700 př. n. l. v Egyptě, vešel do dějin jako vynikající stavitel, učenec, lékař, kněz, vynálezce a rádce faraona Džosera – často je považován za prvního známého polyhistora v dějinách. To, že skutečně žil a nejde tudíž o mýtickou postavu, dokazuje podstavec Džoserovy sochy, kde je napsáno jeho jméno. Někdy je mu připisováno autorství nejstaršího naučení, tj. veršovaného literálního útvaru s diakritickým zaměřením.
Možná se jedná o syna krále Necericheta (Džosera),později zboštělého,či snad syna architekta Kanofera a jeho ženy Khreduonkh(podle jedné stély v Britském muzeu),která původně pocházela z provincie Mendes,a měl ženu Ronfrenofer;anebo syna Kanetefa,který byl představený prací v zemích jihu a severu.Výkladů je mnoho.Hrobka Imhotepa se zatím nenašla a jen budoucnost ukáže,jak to bylo s jeho životními osudy. Imhotep studoval v „Domě života“,kde se naučil matematice,geografii,historii a lékařství,ale také filozofii a umění.Později se stal veleknězem v Chrámu Boha Slunce Rea v Heliopoli( egyptsky Iunu,biblický On.Leží SV od hl.města Staré říše,na východním břehu Nilu,dnešní předměstí Káhiry).Byl vysoce postaveným knězem „Školy mystérií Hórova oka“
Je považován za otce architektury,který od dřeva a páleného jílu a sušených cihel přešel k pravidelným kamenným blokům.Navrhl první sloupy zdobené lotosovými květy vytesanými do jejich hlavic.Použil ty nejvytříbenější detaily v Sakkáře.Skvělý filozof věnující se rozjímání o základních koncepcích např.o prostoru,čase,objemu,příčinách nemoci,existenci Boha a nesmrtelnosti.Zformuloval základní teze egyptské civilizace např. o cestě mysli k Bohyni Maat ke spravedlnosti,čestnosti,harmonii a rovnováze.Platón tvrdí,že příběh o Atlantidě,který vyprávěli egyptští kněží Solónovi,pochází z Imhotepovy doby.Byl také astronomem a astrologem a sestavil první systematické záznamy hvězdné sféry a první mapy souhvězdí.Znal procesy rovnodennosti a změny věků k popisu stádií duchovního rozvoje egyptské civilizace.Ale byly to jeho lékařské schopnosti,které Imhotepa proměnily v poloboha.Řekové,kteří studovali v Egyptě a všechno přejmenovali,ho nazvali Asklépio či Aeskulap,aby zdůraznili jeho úspěchy na poli medicíny.Také ho pojmenovali Hermes Trismegistus,čili trojnásobně veliký,kvůli jeho filozofickému a fyzikálnímu nadání,díky kterému odhalil ,jak funguje vesmír.Sepsal množství děl a pojednání ( zejména lékařských),která se však nedochovala .Je autorem první knihy moudrých rad do života .Svým žákům radil:“...nepijte pivo,oblbnete.“Z generace na generaci se na Imhotepa vzpomínalo jako na univerzálního génia,obvzláště jako na lékaře,který položil základy egyptského systému na dlouhou dobu nejvýznamnějšího svého druhu ve starověku.Imhotep je zřejmě autorem Edwin Smithova papyru,který jej zakoupil v r.1862.Jde asi o první lékařský text a obsahuje návod k léčení 48 případů poranění a nemocí.
K jeho osobě se váže dávné vyprávění-za vlády krále Džosera postihlo Egypt hrozivé sucho,hladina Nilu stále klesala a všichni propadali zoufalství.Sucho trvalo celých 7 let a tehdy se Džoser rozhodl povolat velekněze Imhotepa( už tehdy zřejmě měl pověst mudrce a věštce) .Ten prozradil králi,že Nil pramení v Elefantině ,kde byl uctíván bůh Chnum.Ten měl schopnost zadržovat nohou vodu Nilu.Džoser měl přinést velké množství obětin Chnumovi.Král uposlechl a sucho konečně pominulo.Tím Džoser vstoupil do dějin jako spasitel egyptského lidu.
Než se v minulém století francouzský architekt a archeolog Jean-Philippe Lauer pustil do svého celoživotního díla v Sakkáře,nevěděli toho egyptologové o Imhotepovi příliš mnoho.Čerpali pouze ze zmínek o Imhotepovi v díle kněze a historika Manétha,který žil ve 3.stol.př.Kr.Tento kronikář starých dynastií vyprávěl o životě velkého vezíra krále Džosera,o jeho lékařském umění a moudrosti,zachycené na nedochovaných papyrech.Dodával,že Imhotep jako první vynalezl kamennou architekturu.(vynálezce stavitelství z kamene)
Jako autor projektu Džoserovi stupňovité pyramidy v Sakkáře za sebou ponechal nesmazatelnou stopu,která se jako nit vine cestou pěti tisíc let. Před 5000 lety proběhla v egyptské architektuře architektuře skutečná revoluce a k ní dal podnět jediný člověk -Imhotep.Před Džoserem byli panovníci starého Egypta pohřbíváni v hrobkách -mastabách ( z arabštiny -kamenná lavice),stavěných z nepálených cihel a ze dřeva.Imhotepa napadlo vybudovat pro svého pána hrobku skládající se se ze řady mastab postavených na sebe.Tak vznikla první stupňovitá pyramida.Tuto stavbu vybudoval Imhotep empirickým (založeným na zkušenostech) způsobem v Sakkáře,nedaleko nového hlavního města Memfidy.(Džoserův zádušní komplex -příloha 2)
Definitivní důkaz o tom,že stavitelem Džoserovy pyramidy byl opravdu Imhotep,přinesl až objev fragmentu podstavce Džoserovy sochy,jenž byl nalezen v prostoru vstupní kolonády Džoserova komplexu v Sakkáře.Objev učinil v r.1926 britský egyptolog Cecil Firth.Imhotep byl označen za „nosiče pečeti krále Dolního Egypta“,“dvořana“,“velkého správce paláce“,“dědičného prince“,“velekněze (slunečního kultu v Héliopoli)“ a především „velkého stavitele“
Jak vlastně Imhotep vypadal?Většinou byl zobrazován v dlouhém rouchu.Oděv z čistého bílého materiálu symbolizoval nestrannost.Několik soch ho zpodobňuje jako prostého muže oblečeného ve skromném mnišském rouchu.Bronzové sošky a kamenné plastiky ,jaké vidíme v muzeích ,ho zachycují v postoji vznešeného muže,sedícího strnule s rozvinutým papyrem na kolenou. Jednou takovou soškou je i památka uložená ve sbírkách Egyptského muzea v Káhiře.
Soška ho znázorňuje jako sedícího s papyrem v rukou.Na sobě má suknici ,sandály a zlatem inkrustovaný náhrdelník.Nápis na podstavci jej označuje za „Ptahova syna „ v souvislosti s jeho činnosti v Memfidě,kde byl Imhotepův kult nejrozšířenější.Také na papyru je hieroglifický nápis,který jej označuje jako „ toho,co naslouchá modlitbám.“ Soška je bronzová,výšky 21,5 cm,původ je neznámý,asi 3.-2. stol př.Kr.
Když Imhotep poradil,jak obnovit každoroční záplavy na Nilu,zřejmě ho král už dohledu nespustil,tento nadaný a zkušený architekt byl nejen knězem,ale i vezírem neboli prvním ministrem krále Džosera.Imhotep se stal prvním vezírem v Egyptě,ačkoliv za jeho života tento titul ještě neexistoval.Tato funkce vznikla oficiálně až za vlády krále Snorfua ze 4.dynastie,ale Imhotep vykonával všechny úkoly,které s touto funkcí souviseli.Stál v čele centrální státní správy,kontroloval významné státní záležitosti a byl nadřízeným státních úředníků,kteří jeho rozkazy uváděli v platnost v jednotlivých krajích.Dalším jeho důležitým úkolem bylo soudnictví-předsedal šesti významným královským tribunálům a staral se také o zemědělství.Egyptsky se označoval jako „catej“- vezír,tak se toto egyptské slovo obvykle překládá.
Začal tesáním nádob a skončil jako nejvlivnější muž po faraonovi.Král mu udělil statut člena královské rodiny a fakticky ho prohlásil za boha,když mu dovolil,aby Imhotepovo jméno bylo a tituly byli uvedeny na podstavci jeho vlastní sochy v král.pyramidě.
