Udolí králu a královen

Údolí královen

Asi 1 ,5 kilometru jihozápadně od Údolí králů leží Údolí královen, nejjižnější část thébské nekropole, zcela odlišná od vyprahlého a tajemného Údolí králů, sevřeného skalami. Údolí královen je otevřené a přívětivé místo. Je do něj snadný přístup, ten však byl také hlavní příčinou jeho zkáry, neboť místní hroblry se staly snadnou kořistí vykradačů a některé z nich byly dokonce vypáleny. V Pozdní době bylo několik hrobek přeměněno na skladiště sarkofágů a mumií.

Egypťané toto pohřebiště nazývali ta set neferu, "místo dokonalosti". Slovo nefer skutečně znamená "krása, dokonalost, dovršení", s tím, že dokonalost není něco stálého a neměnného, ale že v sobě nese zárodek harmonického vývoje; který v tomto případě probíhá na onom světě.

Z devadesáti hrobek je dnes většina v troskách nebo po nich zůstaly jen obyčejné jámy. Archeologický výzkum lokality však ješté není zcela dokončen a není vyloučeno, že systematický průzkum přinese ješté nejedno překvapení.

V období Nové říše (především za vlády 19. a 20. dynastie) byly v údolí pohřbívány královny a královští synové. Stejně jako faraoni musely i královny znát sachu, příslušné zaříkávací formule; jejich dokonalá znalost jim pak měla pomoci, aby se v Západní říši staly zářícím paprskem světla. Mohly také vycházet na "denní světlo" a prodělat všechna převtělení, po nichž zatoužila jejich duše.

Hrobka královny Satre (č. 38), manželky Ramsese I. a matky Sethiho I., odpovídala vnitřní výzdobou hrobce samotného krále. Královna Tejet (č. 52), jejíž tělo je celé vymalováno růžovou barvou, je zobrazena ve společnosti nejvyšších bohů Atuma, Ptaha, Thovta a dalších. Hrou na sistrum vyvolává tvořivé vibrace. Poté, co se stala Osiridem, se pod ochranou bohyně Isidy, Neftydy a bílého boha Anubise vydává na cestu k Západnímu pohoří, kde ji vítá bohyně Hathor v podobě krávy a bohyně-stromu. Dodejme jen, že chtěl-li být zemřelý muž vzkříšen k novému životu, musel se stát Osiridem, kdežto žena se stávala zároveň Osiridem i bohyní Hathor.

Údolí královen snad chrání tajemná kouzelná moc. Jak jinak si lze vysvětlit, že na tak vypleněném a zpustošeném místě se zachovalo tolik úžasných artefaktů?

Připomeňme nejprve hrobky "královských synů" Ramsese III.: Pareherunemefa (č. 42), Setherchopšefa, Chamveseta (č. 44) a Amonherchopšefa (č. 55), plné zářících barev. V hrobkách jsou pochovaní mladí muži s oholenými hlavami a jedinou dětskou kadeří, které faraon sám nebo s manželkou provází po cestách Říše mrtvých, aby je ochránil před přísnými strážci bran a zlými duchy. A pak už nastane chvíle, kdy dostatečné pňpravený "královský syn" bude moci sám rozmlouvat s bohy a vykonávat rituální oběti. Důstojné chování, obřadný oděv i paruka, gradující průběh rituálních obřadů, to vše činí z hrobek královských synů, zvláště z hrobky Amonherchopšefovy, významná umělecká díla. Thovt a Ptah na nich pořádají slavnost na počest vzkřišení zemřelého, bohyně Isis mu daruje věčný život v podobě zářícího paprsku světla a dlouhý věk stvořitele světa Atuma. Z rukou bohyné Isidy a Neftydy tryská životodárná magnetická síla ve tvaru vlnovek.

A co říci o nádherně zrestaurované a opět zpřístupněné hrobce královny Nefertari (č. 66), o níž někteří návštěvníci ne bezdůvodně tvrdí, že je nejkrásnější hrobkou z celé thébské nekropole?

Nefertari byla královnou a Prvrií manželkou Ramesse II., který pro ni dal postavit "malý" chrám v Abú Simbelu. V královnině věčném příbytku je skutečně vše nefer, krásné, dokonalé, dovršené. Ptačí duše Nefertari, ba, je stále přítomna. Hraje šachy s neviditelným protihráčem a vyhrává rozhodující partii, která otvírá brány na onen svět a umožňuje přístup k bohům, například k Cheprerovi s hlavou skarabea, symbolu vzniku, neustálé proměny světla.

Na důkaz, že patří k zasvěceným, podává Nefertari bohu Thovtovi písařskou destičku, jejíž tajné jméno je "Vidět a Slyšet". Ptahovi, bohu umělců, daruje látky, které sama utkala. Protože zná strážce podsvětí a umí vyslovit jejich jména, stávají se jejími věrnými spojenci. Poté královna prochází kolem sedmi posvátných krav a mocného býka a pohání bárku veslem, které se ve vodě nenamočí a v ohni neshoří. Nakonec dovrší nejvyšší rituální úkon - Osiridovi obětuje Maat.

Každý jednotlivý výjev, každá podrobnost si zaslouží pozornosti. Ano, díky královně Nefertari si uvědomíme, že dokonalost může pocházet i z tohoto světa, je-li odrazem věčného světa bohů.